Účastnice vydařené sportovní akce: Alena Bartáková, Kačka Beranová, Lenka Mikovcová, Irena Radová, Hanka Marčíková, Adéla Langerová, Klára Bicanová ,Gábina Skorkovská a Iva Konopásková.
V pátek 7.6. lehce před půl třetí jsme se sešly na autobusovém nádraží Černý Most a odtud jsme se pak vydaly na dlouhou, více než tříhodinovou cestu do Svobody nad Úpou. Po cestě zažíváme setkání s nerudnou cestující, bývalou paní učitelkou Kačky. Paní byla nespokojená s tím, že jsme měly potřebu si vesele povídat a měly dobrou náladu. Obojího se jí zřejmě nedostávalo. Ve Svobodě se každá po svém občerstvujeme, někdo jídlem, někdo cigárkem a čekáme na autobus na Pomezní boudy. Tam už to není daleko a asi za půl hodiny vystupujeme v nadmořské výšce kolem tisíce metrů do celkem přívětivého počasí. Pro jistotu míjíme všechny občerstvovny, abychom byly včas na chatě Jelenka, kde máme nocovat. Z Pomezních bud prudce stoupáme do vrchu a nabíráme výškové metry, za chvíli je tu první tisícovka a s ní i oslava Kaččiných narozenin. Připíjíme si jejím oblíbeným nápojem – Becherovkou, na druhé tisícovce si situaci pro úspěch zopakujeme, tentokrát s Becherovkou lemon, která má u děvčat větší úspěch. Kocháme se výhledy do Polska.
Zhruba po pěti kilometrech v nohách nás vítá chata Jelenka. Kromě pár hostů jsme tu jediní. Ubytováváme se, večeříme a povídáme o životě. Na pokoji pak probíhají masáže těl pod taktovkou Klárky. Ráno nás probouzí slunce a krásný den. Po všech možných ranních aktivitách se vydáváme za naším velkým cílem, a to nejvyšší horou Čech – Sněžkou. Nepotkáváme skoro žádné turisty, což je Adélce divné, ale nevadí nám to. Střídá se mlhavo , oblačno a slunečno. Musím zmínit, že mezi námi občas prolítnou vtipné hlášky hlavně v podání Adélky. Alespoň pro příklad uvedu „Ta dnešní mládež je předčasně vyspělá, protože jí kuřecí maso plné hormonů“ nebo „my vlastně putujeme od oříšku k oříšku“ – míněno tím, od odměny v podobě oříšků na jedné tisícovce na další tisícovku a oříškovou odměnu.
Na Sněžce už turisty potkáváme, přicházejí z druhé strany od Obří boudy a jdou v zástupu jako mravenečci. Slyšíme bouřku, vidíme mlhu i kopce a dokonce nám na vrcholové focení posvítilo sluníčko. Scházíme dolů ze Sněžky, začíná poprchávat a dole u Obří boudy už musíme obléct pláštěnky. Čeká nás hřebenová cesta po červené značce, cesta Česko-polského přátelství. Přicházíme na Špindlerovu boudu, kde máme sraz s Gábinou,která vyrazila ráno ze Špindlerova Mlýna.Začíná opět pršet, a tak plánovaný oběd v hotelu se hodí. Některé z nás propadají panice, jestli stihneme ujít včas plánovanou trasu až na Voseckou boudu. Jsme holky šikovné, a tak se nakonec vše podaří v pohodě. Bez deště zdoláváme vrcholy Čihadlo, Slezské sedlo, Petrovku, Dívčí kameny, Mužské kameny, Vysoké kolo, Violík,Tvarožník. Navečer scházíme z kopce na Voseckou boudu. Tady jsme zklamány kvalitou nabízených jídel a závratností cen hlavně u nápojů. Dobrou náladu nám to však nekazí. Obsluhuje nás vtipný číšník předvádějící různé grimasy , který se snaží, aby nuda nebyla. Večer v deset hodin se vypíná elektrika, a tak nás čekají další hodiny strávené na pokoji při baterkách. Klárka s Lenkou se ujímají masérských aktivit až do pozdních hodin.
Ráno po snídani se rozdělujeme. Hanka s Irčou potřebují být doma dříve, proto odchází kratší cestou na dřívější autobus. Ostatní si užíváme pěkného slunečného počasí, více kilometrů, cesty s rozhledy a Mumlavských vodopádů. V cíli v Harrachově máme sice propocená trička, ale hřeje nás pocit, že jsme s batohy na zádech ušly skoro padesát kilometrů. Za odměnu si dáváme dobrý oběd na zahrádce restaurace Roubenka s výhledem na skokanské můstky. Vařili zde opravdu dobře. Odtud je to pak kusek na autobusové nádraží. Jsme pod střechou a začíná silně pršet. Prší pak i po cestě do Prahy, hlavně okolo Mladé Boleslavi prší hodně. Lepší načasování akce jsme si nemohly přát! Jsme nabité energií a pěknými zážitky do dalších všechných dní. Alčo, díky za skvělou organizaci akce.
Ivě děkuji za sepsání zápisu a Milanovi za jeho pověšení. Jedním dechem se zároveň omlouvám, že jsem zápis nepověsila já. Žádnou rozumnou omluvu nemám, prostě nějak záhadně zmizel někde v "náročné administraci" dvacítkových stránek.
Ale jinak mě pobavilo (asi? nevím, jak to vystihnout), že služby i ceny na Vosecké jsou stále tak mizerné. Bývalo to tak, co se pamatuju. Bohužel.
Autor: Adéla
Vloženo: 5.9.2013 14:55:25
Jen abychom dostáli liteře autorského práva, Od oříšku k oříšku myslím není moje. Aby se někdo nezlobil.
Anketa k silvestru 2020 / 2021 spuštěna a běží do neděle 12.1. Tak kam letos pojedeme? Vyjádřete se zde: https://forms.gle/xvkzfPgVSc77zUA39
Těším se na Vaše odpovědi
Janka (21.11. 14:43)
Hmm, nové fotky na úvod, paráda:-)
Veronika (3.10. 11:33)
"Námořnické Martinské posvícení " pátek 15.11.2019 od 18:30, v hotelu Svornost, Dolní Počernice,
rezervačenky: 110 Kč (bez večeře), 220 Kč (s večeří) - Ivanka Stulíková tel. 603 563 292, resp. istulikova@seznam.cz Těší se Pavel Stulík (T1)
Káča R. (29.1. 8:55)
Smazala jsem ho já, věc se vyřešila. Šlo o letité nedodání Almanachu a špatnou komunikaci s Veronikou J. Dle informací od Verči už Jirka Almanach dostal.
Petr (21.1. 16:35)
Ještě nedávno tady byl takový dlouhý příspěvek od Jirky K.
Kdo ho smazal? 8-O:-?