Po několika měsících jsme se opět rozvzpomněli na objezd republiky a stanovili hned dva podzimní termíny krátce po sobě, aby se nám projekt nerozšířil na několik generací. Druhou etapu jsme zahájili po třech přestupech v Jablonném v Podještědí, kde jsme vystoupili za husté tmy a hustého deště. |Před námi 12 kilometrů mírného stoupání do Dolní Světlé. Po cestě několikerá práce s výstrojí, která vrcholí výměnou píchlé duše na Mončiném kole a po 22. hodině klepeme na dvěře chaty ve Světlé. K jídlu už nám sice dají jen tlačenku, ale je tam sucho a rozestlané postele. Ráno se obouváme do mokrých bot a mlhou vyrážíme do prudkého stoupání jak jinak než do Horní Světlé. Po cestě druhá píchlá duše, tentokrát Milan, počasí vlhké a studené, ideální pro houbaření. Ze Stožeckého sedla se napojujeme na hlavní silnici a svištíme z ďábelského kopce směrem na Rumburk (srabe). Bohužel i do východního výběžku šluknovského výběžku vede silnice, nezbývá tedy než se odpojit a do Rumburka jet přes Varnsdorf. Za hustého provozu kamionů projíždíme Rumburk, u cedule Děčín 22 km (cíl etapy) hrdě stáčíme řídítka přesně opačným směrem a pokračujeme do hraniční obce Jiříkov. Cestou opět mokneme, v Jiříkově chvíli stojíme v rozpadlém nádražíčku a když déšť nepolevuje, statečně se vydáváme hledat hospodu. K obědu máme klobásu a 8 čajů a po dvou hodinách pokračujeme do Šluknova. Hned jak jsme dostatečně daleko od šluknovských hospod, začíná opět vydatně pršet. Schovali jsme se ve studené vlakové zastávce, po asi 10 minutách dojíždí Milan opět s prázdným kolem a několika zlomenými dráty. Mechanici se snaží napasovat delší dráty do menšího kola (nebo naopak?) a my holky sledujeme, kterak se přes chvilku jasnější oblohu opět táhnou těžké mraky. Mraky už pokrývají celou oblohu, můžeme vyrazit. V Lipové přestává pršet, takže pokoušíme štěstí a vydáváme se do nejsevernější obce této etapy, do osady Liščí. Lišky tu asi dávají dobrou noc, ale je teprve odpoledne, tak alespoň obdivujeme kapličku a užíváme si dokonce paprsků zapadajícího sluníčka. Po více či méně zpevněné cestě pokračujeme do Lobendavy a kolem sádrových trpaslíků na Dolní Poustevně stoupáme přes Vilémov do Mikulášovic. Tam značně znaveni nacházíme azyl v místní hospodě a hotýlku. Horká sprcha na promrzlá těla, vynikající večeře a do peřin.

Ráno nás čeká velice vydatná snídaně a neuvěřitelně modré nebe. Z Mikulášovic ještě chvíli zvolna stoupáme a v zápětí padáme do Brtníků, kde odbočujeme do NP České Švýcarsko. V hlubokém kaňonu mezi pískovcovými skalami je opravdu frišno. Po vášnivých debatách pohrdáme kratší cestou, protože vede již přes Německo a místo toho si dáváme, několik ostrých stoupání a klesání po štěrkových cestách, abychom nakonec stanuli v hospodě na Mezní Louce. S plnými žaludky sjíždíme do nejnižšího bodu republiky, Hřenska. Odtud šlapeme chvíli po hlavní silnici podél Labe do Doního Žlebu, kde s chutí využíváme bezmotorový přívoz a odtud už po druhém břehu frčíme (pravda po dlažkách) do Děčína. V Děčíně jsme dřívě než jsme čekali, tak si prohlížíme centrum města a etapu zakončujeme v cukrárně. Závěrečné foto před nádražím a potom su už jen užíváme cestu vlakem, která bude nejkratší z celého objezdu.

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03