Slunným odpolednem poslední březnové neděle v poslední rok před jedním z mnoha konců světa, naplánovaných jistým Nostradamem, zamířilo několik mnoho zástupců Dvacáté trasy na pražskou Letenskou pláň. S kočárky plnými dětí a tlumoky plnými pochutin, spěchali zaujmout svá místa na piknikových dekách, byvše k tomu účelu sezváni skromnou jubilantkou Klárou V., dříve B. (dohromady VB).

Od země ještě stoupal zimní chlad, a proto početné řady gratulantů raději zvolily postávání s kelímky pravého staroplzeneckého šampaňského okolo kočárků s nejmladšími členy Dvacítky, příležitostně skláníce své trupy tu nad roztomilým gestem robátkovým, onde zas nad dekami plnými rozmanitého pohoštění, každý podle své chuti a svého založení. A našli se i tací, jimž jejich založení velelo nelitovat kroků navíc a v pravidelných intervalech odbíhat pro občerstvení k nedalekému občerstvení, kde točili Smíchov.

Zpočátku jen ódy vzletné zněly z Letné, když jeden po druhém účastníci přistupovali ke Klárce a zahrnovali ji květinami, stravitelnými dary a přáními všeho možného, ale hlavně nejlepšího. Zanedlouho však zvuk ód splynul v obvyklý hlahol, v němž cvičené ucho mohlo zachytit několik rovnoběžně (paralelně) vedených rozhovorů na aktuální témata. Z nich vyjímám zejména děti, jídlo, rodičovství, práce, mléčné zuby, puberta. Pouze okrajově byla zmíněna témata světodějná jako válka v Libyi, plýtvání energií v Japonské Fukušimě či masivní úhyn ančoviček v Kalifornii. Zcela mimo zájem zůstala pak například nedávná volba nového předsedy sociálních demokratů (sic!), pakliže ji ovšem nediskutovaly ty z dětí, které si mimo doslech zmíněného cvičeného ucha hrály na nedalekém dětském hřišti.

Postupně se z řad diskutujících vyčlenila skupinka, která před debatou na nadčasové téma dala přednost náročné míčové hře „bago“, a když se jí byla nabažila (v originále "nabagila"), pustila se i do neméně náročné hry zvané „kopaná“. Je to s podivem, ale žádného z četných okolojedoucích cyklistů ani bruslařů jsme nesestřelili.

V těchto radovánkách bylo nám milo pokračovat, dokud se na Letnou nezačala postupně snášet tma. Nastal čas sbalit piknikové sety, zpracovat zbytky a podrobit zkoušce soudržnost rodinných buněk. Režní šli spořádaně domů, společně a bez řečí, stejně jako Benečtí. Koneckonců, jejich ratolesti jsou právě ty nejmladší. Hanka ani chvilku nezaváhala a spěchala s Ivou domů zkontrolovat, jestli jsou Dan s Filipem dostatečně samostatní. Jirka přesvědčil Irču, aby jej nechala jít s Kačkou a Tomášem domů samotného a sama si užila večer volna, zatímco Václav přesvědčil Verču, aby ho s Jiříkem samotného nenechávala. Klárka si obhájila u věčně zaneprázdněného Jíry, že dnešní večer patří jí. No a my ostatní, bez závazků, jsme se nemuseli nikoho ptát a šli jsme do hospody bez váhání.

V hospůdce U Pětníka už nám místo sice nikdo nedržel, ale vešli jsme se a večer plynul dál v příjemném povídání a drbání. Opar, který se postupem večera čím dál více zvedal z pěny mých Prazdrojů, postupně pohlcoval nejen nit hovoru, ale matněly v něm i tváře jednotlivých spolustolovníků – Klárky, Monči, Kamči, Irči i Vaška. Bylo tedy jedině dobře, když jsme se ještě notně před půlnocí zdvihli a rozjeli se vstřebat to veskrze příjemné odpoledne do svých domovů.

A aby nevznikly nějaké dohady: Budži nepřišel.

Galerie

Komentáře

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03