Festival se koná na začátku července a začíná pravidelně v pátek a končí po osmi dnech v sobotu. Největší fanoušci (z dvacítky Aleš a Pavel) však vyrážejí již ve středu a domů se vracejí až po 11 dnech, v neděli. Stojí mezi prvními ve frontě, jako první si rezervují židli ve sportbaru a rozestýlají postele v naší ubytovně, která pro nás začíná mít naprosto nedostatečnou kapacitu. Škoda, že jsem nikde neobjevil Alešovu fotografii z fronty, kterou publikovalo Právo.
Nadšenci čekali na lístky ve Varech od pěti od rána
Na první vstupenky na festival si počkaly stovky lidí

V pátek večer nebo v sobotu dorážejí rodiny s dětmi: letos Jiravovi, Beranovi a Bartákovi, a zůstávají různě dlouhou dobu. I pro děti je karlovarský doprovodný program dostatečně zajímavý. Není to jen o plahočení od kina ke kinu. Je zde prostor na výlety, dostávání dárků od partnerů/panterů festivalu (zvláště od velkých oranžových panterů) a pravidelné odpolední divadlo pod mostem. Karlovy Vary jsou také kulinářským rájem. V průběhu festivalu totiž rodiče moc nedbají na zdravé stravovací návyky, takže k jídlu obvykle jsou oplatky, zmrzliny, kebaby, palačinky, langoše, hamburgery a párky v rohlíku. Obzvláště otrlé děti se pak dožadují toho, aby je jejich rodiče dali aspoň na chvíli do dětského koutku. Protože je to tam prostě super.

Máme čas na výlety, například na Dianu nebo do Lokte. Jeli jsme taky na kole kolem Ohře, z Lokte do Varů na kánoi a byli jsme se podívat ve Slavkovském lese na Kladské. Chodíme se koupat do Thermalu, či Alžbětiných lázní.

Kromě toho měl letošní rok jedno specifikum. Jednou takhle po půlnoci padla jedna sázka. Výsledky budou oznámeny 10. ledna u nás v Dolních Břežanech. Rezervujte si čas, detaily budou včas oznámeny.


Karlovarské rituály

Jet do Karlových Varů pro mě znamená dodržovat rituály spojené s tímto místem. Všechny ty rituály mají své kouzlo a kvůli nim se na festival těším.

1. Ubytování
Od nepaměti bydlíme v ubytovně nad tenisovými kurty, které jsou vzdálené cca 20 minut od centra. Všichni vědí o tom, kdy ostatní vstali, odešli a zase se vrátili zpátky. Ale jinak je tu krásné komunitní bydlení a idylka daleko od shonu, který je v centru. Kolem je oplocení, takže neneí problém ani vypustit děti.

2. Budíček v 6:55 ráno
Ráno se člověk probouzí proto, aby o deset minut později znovu usínal z blahým vědomím, že na všechny filmy, které si chtěl pomocí sms zaslané v 7:00:00 rezervovat, se dostal. Nebo taky ne.

3. Festivalová znělka před každým filmem
John Malkovich, Danny de Vito, Jiří Menzel, Miloš Forman, ... ti všichni natočili pro festivalou krátkou znělku. Společným tématem je něco jako 'použití sošky z KV jiným způsobem než jejím vystavováním na poličce. Poslední, kdo natočil znělku, byla Helen Mirren: vtipnou a lehce horrorovou. Viděl jsem ji desetkrát a pokaždé jsem si ji užil. Zde na něj posílám odkaz: Helen Mirren. Pod datumem 2.7. najdete bod VIDEO: Letošní oficiální znělka KVIFF. Co na ni říkáte?

4. Pán v hlavním sále Thermalu, který pokládá před projekcí mikrofon
Tohle v jiném sále neuvidíte. Poté, co odejde delegace s paní překladatelkou, přijde na pódium starší pán a položí stojan s mikrofonem. Načež sklidí stejný aplaus jako tvůrci filmu. Celé ty roky, co tam jezdím, pořád ten stejný pán. Snad si ani nepamatuju, že bych ve Velkém sále viděl někoho jiného. Pozor! Těm, kteří dělají to samé v jiných sálech, se zásadně netleská a vtipálci sklízejí kritické pohledy od stálých návštěvníků festivalu!

5. Sportbar a jeho atmosféra
Kouzlo Sportbaru většinou nepochopily holky. Pro nás chlapy je ale takové místo naprosto nedocenitelné. Mají tam pořád otevřeno. Není potřeba si domlouvat sraz dopředu (prostě vždycky tam na někoho narazíte). Festival probíhá v době Wimbledonu a každý druhý rok ME nebo MS ve fotbale, takže je na velkých obrazovkách na co koukat (a občas oželíte kvůli tenisu nějaký ten film). Když člověk vkročí do dveří, tak už vědí, co si dáme, a nesou nám to ke stolu. Probírá se tady, kdo co viděl a co by doporučil. A navíc: letos tam měli soutěž o sklenice Stella Artois (jedna sklenice za každá tři piva). Kdepak, nedovedu si představit lepší místo.

6. Půlnoční projekce
Kdo nechodí na půlnoční projekce, přijde o mnoho. Podivné horrory, krvavá legrace a plný sál lidí? Jasně, polovička projekcí jsou kraviny, ale ta druhá polovina jsou legendární kultovní filmy. Doporučovat vám je ale nebudu, doma v obýváku totiž nemají takové kouzlo.

7. Dvě piva a kebab po půlnočním promítání
Po půlnočním promítání návštěva sportbaru, dvě piva, probrání programu na další den a cestou domů ('průmyslový') kebab do ruky. No a kolem půl čtvrté ráno jste v posteli jako na koni!

Dovolená v Karlových Varech není o odpočinku a ani zdravém životním stylu. A proto mě tam za rok uvidíte znovu!


Reflexe na Bartákovu metodu pro výběr filmů

Již na konci června jsem se Karlovým Varům věnoval průvodcem po filmech. Pro ty z vás, kteří můj článek četli, přikládám seznam filmů, které jsem hodnotil za jedna.
Dopraváci / země: Polsko / promítání: Malý sál / délka: 117 minut /sekce: Dny kritiků Variety / celkem: 4 body
Líbánky / Česko / Pupp / 92 minut / Soutěžní sekce / celkem: 1 bod
Hodnota času / Španělsko / Velký sál / 97 minut / Soutěžní sekce / celkem: 0 bodů
Love Steaks / Německo / Lázně III / 89 minut / Fórum nezávislých / celkem: 2 body
Ztráta panenství Evy van End / Nizozemsko / Drahomíra / 98 minut / Dny kritiků Variety / celkem: 4 body

Naopak nejhorší hodnocení (4) jsem dal těmto filmům:
Krátké filmy Borderline / USA / Malý sál / 78 minut / Borderline / celkem: 3 body
Houston / Německo / Velký sál / 107 minut / Hlavní program – mimo soutěž / celkem: 2 body
Arbitr / Estonsko / Lázně III / 103 minut / Na východ od Západu / celkem: 0 bodů

Jak je vidět, Bartákovou metodou jsem se řídil. V jádru je dobrá, ale musím ji ještě trochu dopilovat ;-)

Komentáře

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03