Kamila a Milan pozvali dvacítkovou drobotinu a jejich rodiče na společný Silvestr na chalupu na Šachovci. První chalupáři přijeli 28. prosince.
Těšili jsme se na společné blbnutí ve sněhu v podhůří Krkonoš, leč zima letos nepřicházela. Nakonec asi 5 cm sněhu napadlo večer po příjezdu na chatu. Milan ráno z půdy vytáhl sáňky a pekáče a všichni se jich s radostí chopili. Děti nadšeně jezdily z kopce a také do kopce, když sehnaly dospělý potah – např. Davida. Kdo zrovna nejezdil, stavěl sněhuláky.
Pro děti, a nejen pro ně, bylo sice nejlákavější sáňkování u chaty, ale abychom nebyli neustále zráchaní od hlavy až k patě a abychom se také porozhlédli po okolí, navštívili jsme muzeum ve Vysokém nad Jizerou a blízkou vyhlídku Skalka. Samozřejmě pekáče jsme všude tahali s sebou.
Na chalupě nás Kamila celých 5 dnů hostila dobrým jídlem, Milan pilně topil a motal se – a všichni pánové s ním – kolem čepu. Okolo kamen se neustále sušily promáčené boty a oblečení a okolo pobíhala smečka dětí. Napříč generacemi se hrály hry. Hračky měnily své majitele. Dva večery nám ochotníci Marcela a Zdeněk zahráli loutkové divadlo, děti i dospělí sledovali s otevřenou pusou (úžasem a úsměvem). Jako nejlepší chůva se uplatnil Honza, soustředil kolem sebe všechny děti a rodičové měli volno.
Nový rok 2007 nás našel prskající venku u ohně s plnými břichy chlebíčků, čokoládového fondue, cukroví, piva vína, čaje a dalších dobrot. Když došly prskavky, sledovali jsme ohňostroje v širém okolí. Iva vybuchla pár rachejtlí také za nás. Děti příchod nového roku naštěstí pro nás rodiče zaspaly, jen Andulka M. ho oslavila zpěvem.
V Novém roce přišla obleva, úklid a náš odjezd.
Na Šachovec se podíváme zase jindy, Milan s Kamilou nás zvou. Pokud chalupu ještě najdeme, možná v létě. Je totiž na odlehlé samotě. Ale třeba budeme mít štěstí anebo dobré průvodce – Bělka zná zkratky.
I příjezdy na chalupu měly své zádrhele. První skupina téměř nevyjela z Prahy, nefungovalo hlavní nádraží. Vlak dojel s devadesátiminutovým zpožděním. Darkovi vlakové přípoje ujely a následně zabloudil cestou z nejbližší vesnice Roztoky. A Radovi, kteří nás přijeli ze svého Silvestra na den navštívit, najeli z Vrchlabí vzdáleného asi 15 km neuvěřitelných 70 km a cesta jim trvala dobrého půl dne.
I tento dvacítkový Silvestr byl moc pěkný. Děkujeme.
Na závěr – kdo jsme se u Milana a Kamily sešli? Milan a Kamila s neteří Luckou, Honza Č., Darek, Iva, Jirka, Martinka a Štěpánek Konopáskovi, Marcela, Zdeněk, Bělka a Andulka Mourečkovi, 3 Zajíci – Jitka, Pepa a Kubík a my, Lenka, David a Barborka Mikovcovi. O zakulacení počtu účastníků na pěknou DVACÍTKU se zasloužili Jitka s Pepou. Nejmladšímu účastníkovi bylo teprve minus 5 měsíců. Berani, kteří se na Šachovec těšili též, léčili doma chřipku a hledali v dásních nové zoubky. Škoda.
Pro už asi 3. dvacítkovou kroniku sepsala Lenka
Prosinec 2024 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
Leden 2025 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |