Místo konání:
Skautská základna Horky - Vápenka
Téma her:
„28. jubilejní sjezd železničářů - LokoHrátky“
Pořadatelé:
Trasa 20 - Řídící výbor akciové společnosti LokoHrátky:
Kateřina Hlavatá - Odbor vnitřní a vnější komunikace (O27) generálního ředitele ČD,
Veronika Jiravová - Odbor krizového řízení a bezpečnosti (030) náměstka generálního ředitele ČD pro dopravní cestu,
Petr Misík - Koordinátor průřezových činností generálního ředitelství ČD,
Monika Misíková - Odbor ochrany životního prostředí (O28) náměstka generálního ředitele ČD pro dopravní cestu,
Michal Režný - Odbor stragie a informatiky (O26) generálního ředitele ČD,
Václav Řehák - Odbor stragie a informatiky (O26) generálního ředitele ČD,
Tomáš Souček - Technická ústředna Čerských drah (TÚČD) náměstka generálního ředitele ČD pro dopravní cestu,
Václav Votruba - Inspektorát bezpečnosti železniční dopravy (O18) náměstka generálního ředitele ČD pro nákladní dopravu +
Alena Bartáková,
Milan Barták a
Táňa Hlavatá
Počet účastníků: 62
Speciality:
web LH
Realizační tým ČD, sekce TAK, o.k. 20 pozval delegáty domovských stanic (
Boří les, Vrdy – Koudelov, Peklo nad Zdobnicí, Morkovice – náměstí, Řešetová Lhota, Želechovice nad Dřevnicí – Lípa, Pohledští Dvořáci a Česká Ves – bazén) na 28. jubilejní sjezd příznivců a zaměstnanců železnice do Ústředního kulturního domu železničářů. Každou stanici reprezentoval výhybkář, odborář, průvodčí, koloťuk, posunovač, strojvedoucí, operátor železniční dopravy a hradlař.
Pátek Sraz delegátů proběhl stylově před Ministerstvem dopravy a ČD s proslovy a představením jednotlivých stanic. Občas z budovy ministerstva vyšel nějaký úředník, který se zapomněl v pátek „dlouho“ v práci, za to byl ovšem uvítán bouřlivým potleskem. Následoval samostatný přesun delegátů na Hlavní nádraží, kde byli rozhlasem vyzváni, že se mají dostavit k vlaku. Na nástupišti byl zmatek, běžní cestující nevěděli, kdo je skutečně od dráhy a kdo je jen účastník LH. Všichni totiž pobíhali po nástupišti v modrých čepicích a někteří dokonce pískali. Úspěšně jsme zvládli i přestup v Kolíně, kde se málem podařilo Romanovi (v originál uniformě ČD) přimět vlak k odjezdu. V Leštině na nás čekaly autobusy a vyráželo se na štvanici.
Štvanice tentokrát nebyla na rychlost, ale na dodržování časů v jízdních řádech, což všichni hravě zvládli a dostavili se do cílové stanice.
Sobota Všechny spáče se nám podařilo probudit pomocí zvuků/hluků nádraží, takže sobotní program mohl začít. Po slavnostním nástupu si stanice posílaly zprávu morseovkou, hra se jmenovala
„Telegraf“. Na jednom úseku se např. zpráva přenášela hlasitými výkřiky tečka, čárka... Pro diváky velmi atraktivní a zábavné. Nechyběl ani tradiční
„dr. Voštěp“ – stavba železniční tratě. Následoval
„Nástup a výstup z vlaku“, při kterém se členové družstev velmi sblížili, nástupní a výstupní ostrůvek byl totiž opravdu velmi malý a přešlapovat se nesmělo. Po obědě si všichni vyzkoušeli
„Obsluhu v jídelním voze“, málokdo při roznášení nevylil nápoje. Dbali jsme i na bezpečnost práce, takže známé
„Otvírání studánek“ se provádělo v rukavicích, brýlích a helmách. Ještě před večeří jsme stačili strategickou hru
„Čierna pri Čope“. Cílem bylo sestavit ze získaných vagónů, co nejhodnotnější vlakovou soupravu a s ní přijet do Čierne. Po večeři následovala tradiční
„Prométheovka – vypalování dat pro Pendolíno“. Běhalo se s pochodněmi, jen po posledním kole se vypálilo resp. zapálilo CDčko. Pak už jsme si všichni zaslouženě odpočinuli a zazpívali u ohně.
Neděle začala netradičně předváděním
scének ze života na železnici, např. já tady mám místenku a vy ne, nová kolektivní smlouva, tři generace v jednom kupé... Po scénkách přišly na řadu jednotlivé profese.
Výhybkáři přehazovali výhybku,
odboráři lákali do odborového svazu,
průvodčí hledali černého pasažéra,
koloťuci zatloukali dlouhým kladivem,
posunovači posunovali,
operátoři železniční dopravy přijímali data na CD,
hradlaři zvedali hradlo a
strojvedoucí? Strojvedoucí byli prověřováni po celou dobu sjezdu. Na stožáru bylo upevněno tlačítko bdělosti a kdykoli se zatroubilo na trumpetku, museli strojvedoucí všeho nechat a přiběhnout ho zmáčknout. Ano, bylo to vypečené, ale strojvedoucí musí být přeci stále bdělý a ostražitý. Dopoledne bylo zakončeno malým
„Znalostním testem“. Závěrečná hra s názvem
„Baníček“ měla za cíl vypravit speciální vlak na fotbalový zápas. Bohužel se ve stanoveném čase nepodařilo nikomu získat všechna povolení a razítka pro vypravení vlaku. Ale ani v reálném životě se vám často nepovede získat od ČD to, co potřebujete... Pak už nás čekalo jen vyhlášení nejlepších kolektivů a cesta domů.
Děkuji touto cestou všem členům realizačního týmu za čas, který věnovali přípravám a za pečlivou organizaci her, Aleně a Táně za skvělou kuchyni a všem účastníkům za hravost a nadšení.
Zapsala
Veronika Jiravová - Odbor krizového řízení a bezpečnosti (030) náměstka generálního ředitele ČD pro dopravní cestu