V. WaWřinečák (2007)

WaWřinečák začíná mít u nás již opravdovou tradici. Vloni jsme sice zaznamenali drobný výpadek v naší pravidelné účasti, ale jen díky tomu se mohl jubilejní V-tý ročník uskutečnit právě letos. A účast byla vskutku representativní. Vedle pravidelných účastníků s námi poprvé jela Olina s Vláďou. Mladí manželé Káča a Miisha museli vyzkoušet nové helmy a vesty, takže samozřejmě nemohli chybět. No a organisátor akce Vašek ještě neměl WaWřinečák sjetý na svém stále ještě zánovním plasťáku.

Tentokrát jsme se rozhodli zkusit místo soboty neděli. Ranní mrazíky předznamenaly vskutku nádherné počasí. Možná že v důsledku toho bylo vodáků na potoce ne méně než je obvyklé v sobotu. Nicméně vzhledem k absenci závodu a tím i branek se alespoň netvořily fronty před soutěžními úseky. No a co potok sám? Tak ten vám je pokaždé trochu jiný. Napomáhá tomu jak příroda prostřednictvím kmenů padlých napříč toku, tak i člověk. Tentokrát to byly např. dva nové stupně kousek pod „lesním“ esíčkem. Nicméně člověk nesmí ztrácet ostražitost nikde. Zrovna v nejnevinnějším úseku mezi Doubravčanama a Toušicema jsme potkali jednoho přitopeného vodáka. Inu zablokované koryto může být podstatně nebezpečnější než sebevíce tekoucí divoká voda, pokud ovšem spořádaně odtéká pryč.

A jaký byl závěr vydařeného dne? No přece restaurace v Kostelci. Už si ani nedokáži představit, že bychom po cestě z Toušic do Prahy ten náš Kosteletz über SchWarzWalder neměli. Prostě divoká voda obtížnosti WW2 je již pro nás není sportem, ale pouhou rutinou a příležitostí pro společenské setkání. Tak „AHOJ“ v listopadu? na Hameráku???

Komentáře

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka