Od začátku bylo zřejmé, že hlavní aktéři dnešní události jsou již zkušenými brázdiči akcí tohoto typu a pro vlastní svatbu si vybrali ze všech předchozích to, co považovali za nejlepší. Na prvním místě je z chronologických důvodů třeba zmínit například oddávajícího, jímž nebyl nikdo jiný než osvědčený Petrof, který opět nezklamal, tradičně zpestřil svůj projev perličkami ze života hrdinů dne a zdi Chodovské tvrze naplnil uvolněným smíchem početného davu hostí. V takové atmosféře není divu, že povinné „ano“ zaznělo vzápětí v obou případech dostatečně nahlas a bez náznaku zaváhání.
Po nezbytných formalitách a focení se čerstvě založená rodinná jednotka odebrala v doprovodu příbuzenstva a svědků na slavnostní hostinu do příjemné restaurace Hliněná bašta v Průhonicích, zatímco ostatní se zařídili po svém a podle své volby se buď hned nebo až později (případně někteří vůbec) přesouvali do Chocerad do střediska Lávka, kde se měla odehrát řádná a bujará oslava. Rodinná hostina byla opuletní a výtečná, jak se sluší a patří, měla jen jeden drobný kaz, že Kačenka Kdysihlavatá sdělila až těsně před jejím koncem řidičům, že si klidně to pivo, víno či panáka dát mohli, že počítala s využitím služeb Modrých Andělů či Rychlých Želv či kýho výra.
Hodovníci dorazili do Chocerad asi v půl páté. Areál byl připraven, zástupy přítomných pomalu houstly, spotřeba všech poživatin a nápojů se postupně zrychlovala a řvavého veselí přibývalo. Nadešel i čas pro předání svatebních darů, při němž Dvacítka úspěšně sehrála intelektuálně náročnou scénku na motiv „nevíš, kde mám...“ V závěru scénky byl čerstvý ženáč nucen vylézt na strom, aby z něj sklidil Dvacítkový dar, a to dvé kvalitních spacích pytlů v originálních podepsaných obalech. Mimoto dostali rozměrnou koláž fotografií a novinových titulků (použitý materiál: hlavaté špendlíky, režné plátno). A samozřejmě, putovní sochu.
Večerní veselice, zpestřená turnajem ve stolním tenise a soutěží v „krmení nemluvněte“ a podporovaná nepolevujícím množstvím jídla a pití, byla v doprovodu mladoboleslavské kapely (s bicími zhotovenými mimo jiné z kýblů - odtud označení „škopky“) velmi intenzivní. Byla dokonce tak intenzivní, že jsem se již velmi brzo odebral do říše snů, z níž jsem se vrátil až v neděli kolem poledního a o mezidobí tedy nemohu podat svědectví. (Zlí jazykové sice tvrdí, že jsem se ještě ve čtyři ráno vyskytoval na nohou a dokonce snad i na svých, ale to je nepochybně nesmysl, neboť to si nepamatuji.) Jisté je to, že v neděli v poledne už byli skoro všichni pryč, jen pár tenistů pobíhalo po kurtu a drobná skupinka vyrazila do lesa na houby. Zanedlouho odjeli i novomanželé kamsi v tichu a soukromí vstřebat tuto životní změnu, což by se dalo označit jako konec začátku jistě krásného a dlouholetého manželství. Čili tečku za tímto zápisem.
Sepsal (a kronikářce řádně odevzdal) Petr M., 1.10.2007
Fotky jsou k vidění zde.
| Listopad 2024 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
| Prosinec 2024 | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||